Je jedno, jak tomu říkáte. Možná tomu neříkáte nijak. Možná prostě jen mlčíte. Ale když to tady je, je to tady. Víte to. Tečka.
Možná si přejete slyšet tu větu – „Miluji tě“. Pořádné „Miluji tě“ místo věčného „Mám tě rád“. Kolik času jsem promarnila v nespokojenosti jen proto, že mi TO neřekl! Kolik vzácného času z mé krátké existence, z mého krátkého štěstí! Bože, byla jsem pitomá!
Pak jsme se jednou opili. „Nevím, co je to milovat. Nevím, co je to láska. Ale asi tě miluju.“ Nejspíš už dávno zapomněl, že mi ta slova řekl. Možná to zapomněl hned, jak je vyslovil. Já ale vím, že byla pravdivá. In slivovice veritas. A že jsme jí té noci vypili hodně.
Vím, že to byla pravda – a nikdy na to nezapomenu. Ale i kdyby mlčel. Láska nejsou slova. Láska jsou činy. A pocity. Vědomí, že jsme CELÍ. Ale o tom až v jiném článku, bude to na dlouho…
Dost už úvah, je čas na báseň. Na pár prostých veršů napsaných pro něj. Kdysi. Pravdivě a spontánně. O tom, že láska nepotřebuje mluvit. O tom, že láska JE. A příliš mnoho slov jí někdy škodí.
Láska
Když je zde, v ústech uzamčena
Nepřítomná se slovy parádí
Když je zde, není vyčíslena
Není zde – čísla uvádí
Když je zde, pojem v řeči nemá
Superlativy z dálky zní
Přichází ve smích zahalena
Analýza ji odhání
Když pryč je, marná slibů pěna
A slova z cukru hluchou zdí
Když přijde však, byť stokrát němá
Když přijde, stěží odchází
19. února 2014
Když je zde
když je pryč
láska bez hranic…
Mě by stačilo slyšet "mám tě rád", slova "miluji tě", to se říká jen ve filmech, ne? 🙂 Chlapi jsou na vyznání skoupí, i když zřejěm jak kteří…?:-)
Jsem ráda, že jsi zase tady, udělala jsi mi radost – vítej!:-)
[1]: Díky moc, Sugr, máš na mém návratu lví podíl!
A když tak čtu Tvůj komentář, uvědomuju si, jak velký jsem měla poklad – a jak málo jsem si ho dovedla vážit… Za to bych zasloužila… no, asi přesně tu ťafku, co jsem dostala. Proč jen člověk na tyhle věci vždycky přijde pozdě…!
Som rada, že si späť Miriam :). Už mi chýbali tvoje krásne úvahy a som rada, že ťa opäť čítam. Láska je vzácny poklad, ktorý keď nájdeme musíme si ho vedieť chrániť a opatrovať. Nie vždy sa to podarí, nie vždy je to možné, no keď už je tu, zasiahne všetko vrátane nás… 🙂 a niekedy obyčajné "mám ťa rád" nahradí aj neúprimné "milujem ťa". …
Aj ja ťa mám rada a vitaj späť! 🙂
[3]: Díky moc, Jessamine-rose, prožívala jsem ne zrovna hezké období, ale už je mi mnohem líp a mám spoustu nápadů, co psát, takže se vynasnažím udržovat tenhle blog v chodu. Ostatně mi chyběl – stejně jako ty a další, na jejichž stránky ráda zajdu!
Perfektní báseň, máš můj obdiv. 🙂 Někdy člověk čeká na něco, co nakonec nepřijde. Mě osobně, se to stává velmi často.
Krásně napsáno… Kdyby někteří lidé méně mluvili a přemýšleli, a více poslouchali své pocity…
Já musím vypíchnout: "Nepřítomná se slovy parádí" tohle lahodí oku!