literární a výtvarná tvorba, osobní rozvoj
…nikoho nezabije, alespoň tedy doufám. Pokud ano, upřímnou soustrast!
A pro ty, kdo se rozhodli vzdor varování pokračovat, následuje malá sbírka mých básnických pokusů.
Malá báseň v próze o jistém typu lidí. Možná je znáte taky. A možná na ně stejně jako já koukáte jako na přírodní úkaz, jako na něco pro vás téměř nepochopitelného, něco, co z vašeho pohledu neodpovídá logice života tady … Číst více »
Včerejšek a jeho prosluněná obloha. Skoro patnáct kilometrů v nohách, prošlapání cest dosud neprošlapaných. Na stromě u rybníka ke mně přiletěla báseň. O čem, proč, nač? Netuším. Vím jen jedno – bylo krásný zas jednou psát a absolutně nepřemýšlet. Bylo … Číst více »
Po delší době zas jedna báseň. Napsala jsem ji nedávno, když jsem byla pracovně na delší čas mimo domov. Stýskalo se mi. Hodně. Když se mi stýská, mívám zlé myšlenky. V hlavě mi obživuje má minulost. Hezká není. Jenže si … Číst více »
Další báseň. Psala jsem ji na konci dubna. Tehdy to nebylo dobré. Prožila jsem si ošklivý měsíc – tak moc, že jsem se bála, že Zlý rok je zpátky. Nebyl. Dokázala jsem se z toho dostat. Tak mi držte palce, … Číst více »
Jedna krátká báseň z mé nejnovější tvorby. Možná trochu těžkopádná, pomalu se rozepisuju po velmi dlouhé pauze – a to není vždycky snadné. Napsala jsem ji pro svého milého – ale pak jsem neměla odvahu mu ji dát, připadala mi … Číst více »
Hlavu vzhůru! Protože nechat ji svěšenou směrem k dláždění, případně zírat neustále do mobilu/tabletu/apod. znamená připravit se o spoustu pastvy pro oči. Obloha, stromy… ale i normalizační autobusové zastávky často nabízejí pozoruhodný výhled, o který by bylo škoda přijít. Předpokládám, … Číst více »
A zase chvilka poezie. Tentokrát úryvek z textu vzniklého na začátku loňského června, v oněch vzácných dvou týdnech, kdy jsem se cítila… no, tak báječně, jako se cítím právě teď. Jedná se o delší skladbu, jejíž první část je cosi … Číst více »
Pokus o báseň v próze. Pro toho, na koho nikdy nezapomenu. I když jsem nucena se tvářit, že právě to chci. Míra byla překročena, pouto mezi námi přetrženo. Patnáctý měsíc. Horší než těch čtrnáct před ním. Pokouším se psát, kreslit, … Číst více »
Čekám na Tebe. Protože vím, že jednou se vrátíš. Kdy? Jak? Netuším. Někdy jako by čas ztrácel svůj význam, jako bych stála nad ním a nezúčastněně ho pozorovala. V těch chvílích mě neděsí. V těch chvílích mě neděsí vůbec nic. Pár veršů … Číst více »
O životě ve stínu bolesti. Bez světla. Kam se nedostane ani paprsek, nechcete, aby se tam dostal. Abyste se nemuseli dívat. Nechat cosi ve stínu znamená nevidět to. A někdy je to lepší. Někdy je to to jediné, co vydržíme. … Číst více »