Proměny v čase

Lze si na otázku „kdo jsem?“ odpovědět jednou provždy? Nemyslím. Každý z nás se mění. Rok za rokem. A pak se jednou za čas ohlédneme a musíme se našemu starému já smát. Protože to, čemu jsme kdysi věřili, skončilo v propadlišti dějin.

Stárneme? Jistě. Ale tak jednoduché to není. Protože se snadno může stát, že člověk v pozdějším věku uvažuje mladistvěji, než když byl mladší. Naivní a idealistický adolescent versus cynický a zklamaný dospělák je jen klišé, které nemusí mít s realitou vůbec nic společného.

Jaké byly mé proměny v čase? Za koho se považovala Julie“náctka“ – a kým se cítí být Julie „cetka“? Jestli těch „cet“, znamená dvacet, třicet, nebo čtyřicet, to neprozradím, můžete si domýšlet dle libosti.

Tak tedy…

Jako dospívající holka jsem věřila, že…

…musím být ve všem nejlepší, sesbírat co nejvíc ocenění a diplomů – a pak budu šťastná.

Pak mi došlo, že…

…diplomů už je celá složka, ale štěstí pořád nikde. Asi bude někde problém…

Tenkrát mi taky řekli, že…

…se nehodím pro práci s lidmi a měla bych se věnovat vědeckému bádání.

Celý svůj pozdější život…

…se věnuju práci s lidmi a ohromně mě to baví.

Taky mi tvrdili, že…

…nemám talent na jazyky.

Asi proto…

…jsem si řekla, že se jich pár naučím – a dokonce se je vydala studovat.

Taky jsem toužila po tom, odstěhovat se a strávit život v zahraničí.

Než mi došlo, že…

…domov je tam, kde máme ty, které milujeme – a že jsem tudíž doma tady v Česku a dobrovolně odtud natrvalo rozhodně nepůjdu.

Také jsem byla toho názoru, že…

…abych si s někým rozumněla, musí mi být dotyčný názorově co nejvíc blízký a pokud možno se mnou souhlasit.

Než jsem zjistila, že…

…s málokým je taková nuda jako s mužem, který mi v ničem neodporuje a pořád jen kývá.

Krom toho jsem si říkala, že…

…si chci vyzkoušet sex s větším množstvím partnerů, než se usadím a vyberu si nějakého do manželství.

Dnes…

…se modlím, aby se to nestalo a abych s tím, který byl první, zůstala už po celý život. A došlo mi, že na to, abyste věděli, že je někdo prostě nejlepší, srovnání nepotřebujete.

Rovněž jsem toužila…

…po sáhodlouhých romantických vyznáních, jak to bývá ve filmech.

Než jsem pochopila, že…

…existují momenty, kdy jsou slova jaksi přebytečná – a existuje i COSI, co je víc než jakákoli slova. Co jimi prostě vyjádřit nejde.

Taky jsem si říkala, že…

…tvrzení OMNIA VINCIT AMOR je patetická blbina.

Dnes vím, že…

…je to pravda.

Takhle by se dalo pokračovat ještě hodně dlouho. Někdy se musím sama sobě smát a říkám si, že místo stárnutí nějak záhadně mládnu…