Podívej, kvete růže

Chybí-li vám krása, prostě se podívejte na růži. Kdykoli a kdekoli. Protože růže je krásná vždycky. Krása je její pevnou součástí a není nikdo a nic, co by jí ji mohlo zbavit Je krásná uprostřed května, když nastal její čas a slunce, vzduch, zkrátka celý svět stojí při ní…

A stejně krásná je i uprostřed podzimu, v pochmurném čase umírání. Nikdo jí neřekl, že její čas vypršel. Ví, že dosud nenastala chvíle vhodná pro smrt – a tak kvete dál bez ohledu na kalendář. Růže je dál růží i uprostřed mlhy a beznaděje. Pořád stejně krásná.

Samozřejmě, i v životě růže jednou přijde konec. Proč se s ním však zatěžovat dříve, než nastane?

A tak je raději prostě krásná. Je krásná, ať se děje cokoli. Je krásná plná života…

…stejně jako na samém konci. Ani odkvetlá růže neztrácí svůj půvab. Odkvétání patří k životu. Příště bude opět následovat poupě.

Je krásná v plné síle…

… i se svěšenou hlavou.

Růže je krásná bez ohledu na momentální situaci, bez ohledu na okolnosti. Krása k ní prostě patří. Skutečná krása není pomíjivá. Skutečná krása jen mění podobu. Přesto však zůstává, nepřestává existovat. Nikdy.

Stejně jako všechno, co má v životě opravdovou hodnotu. To věčné nám nikdo nemůže vzít. Vždycky se vrátí. Možná to bude trvat. Ale to, co se dotklo duše, nikdy nezmizí doopravdy. I když se nám stokrát bude zdát, že je to pryč. Krása toho nesmrtelného tu bude vždycky, jako krása růže.

Psáno pro Tebe. Protože bez Tebe by mě nic z toho nenapadlo. Psáno pro mě. Protože jsem to potřebovala vyjádřit. Psáno pro Vás, kdo čtete a díváte se.

P.S.: Druhý a třetí snímek jsem nefotila já, ale můj milý.