literární a výtvarná tvorba, osobní rozvoj
Je mi tak nějak báječně a lehko. Koukám do zrcadla – a připadám si hezčí než dřív. Nejspíš proto, že mi ten nejúžasnější chlap na světě řekl, že jsem krásná. Nejspíš proto, že jakýsi jiný, těžko identifikovatelný hlas zašeptal – … Číst více »
K čemu může být běžnému smrtelníkovi dobrá teorie vědy, logika a puntíkatá žížala? Co užitečného si Julie přeci jen odnesla z našeho slavného vzdělávacího systému? A proč jí nakonec došlo, že když nadává na logiku, je k ní vlastně hrozně … Číst více »
V poslední době si začínám uvědomovat, co jsem vlastně udělala za chyby – a co že mě to dostalo do až takového – promiňte mi ten výraz – průseru. Tím nemyslím jen poslední osudový zkrat, ale i všechny ty malé … Číst více »
Varování: tenhle článek není reportáž z cesty, ale spíš text ve stylu Milý deníčku… Kdo chce reportáž, nechť hledá jinde. Výlety k létu prostě patří. A jelikož jsem se rozhodla chovat se tak normálně, jak jen situace dovolí, jeden jsem … Číst více »
Zajímá vás, jak Filip postupuje s diplomkou – a s Alžbětou? Co je nového u Adlerů a Beerů? A především, jaký postoj k psychiatrii zaujímá dědeček, v čem spočívá jeho slavná Teorie – a co si myslí o vztazích mezi … Číst více »
Vzhůru za Filipem – respektive za jeho novou známostí. A jak brzy zjistíte, tentokrát to nebude známost jen tak ledajaká! Kapitola 7 Když jste za starých časů potřebovali o nějaké osobě získat informace, bylo nutno vyptávat se po všech čertech, … Číst více »
Věřím, že každý člověk má svou hodnotu už jen proto, že je člověkem. Že lidství je cenné samo o sobě. Věřím tomu už dlouho – respektive dlouho jsem tomu věřila u všech, s výjimkou sebe samotné. Minulý článek jsem psala … Číst více »
„Vybudujeme spolu jinej svět, lepší, než do jakýho jsme se narodili,“ řekla jsem mu někdy před dvěma měsíci. Nepamatuji se přesně, co řekl on. Nejspíš že to zkusíme, nebo že uvidíme (to je jeho oblíbené slovo… uvidíme… uvidíme…). Bůh sám … Číst více »
Začínám čenichat jaro. Začala fotografická sezóna. Obracím se do minulých let – a mám pocit, že se sama často začínám probouzet spolu s přírodou. Jako jakási praštěná Šípková Růženka, která pro své procitnutí potřebuje polechtat sluncem na nose. Loňské šípky. … Číst více »
Bojíme se toho všichni. Že uděláme něco špatně. Že postačí jeden chybný krok a náš život se změní v kůlničku na dříví. Tak raději stojíme na místě. A zapomínáme na skutečnost, že nejsnazší způsob, jak zkazit všechno, je nedělat nic. Svého … Číst více »