Noční… báseň? V noci, s nocí, o noci. Psáno v důsledku nespavosti 11. června 2013. Nebo už 12.? Netuším. Tentokrát jen stručný, nerýmovaný, lyrický útržek. Náčrt pocitů, které mě svou intenzitou téměř trhaly na kusy – a které bylo přesto velmi obtížné pojmenovat. Nebo právě proto? Spát v létě s okny dokořán mi na klidu nepřidá. Nicméně zavřít je by bylo přímo trestuhodné. Pokud zůstanou otevřená a ke mně se dostávají veškeré zvuky a vůně zvenčí, může to dopadnout zhruba takto:
Letní noc
Mám horké prsty
A vzduch je vychlazený šeříkový čaj
Má vana plná fialek
Koupu se v posečené trávě
V koupeli šátrám po dalších rukou
Chci usnout v té vaně z vůně a horka
Jinde než ve snách se nesetkám s rukama
Které mě promění
V horkou noc
Vůní opilý šeřík
Tak to už je docela strá báseň – tehdy bylo ještě celkem fajn počasí :D.
Jo, to by se mi líbilo – fialková koupel :D. Pak bych krásně voněla :D.
Krásná básnička :-). Je taková… Romantická 🙂 :-).
Hezké bdění :)takové trošku roztříštěné, ale ve výsledku to vlastně nevadí… možná naopak, protože přesně vypovídá o tom co v daný moment cítilo tvé nitro…
Krásné obraty