Počkej na mě v dáli

Jen počkej na mě tam kdes v dáli
Kde domov můj je vymazán
Ten domov duši moji pálí
V něm cizí smutek v sobě mám
 
 
Tam v dáli nejsem ničí dcera
Můj život není připoután
Má minulost je mlha šerá
Přítomnost v rukou sama mám
 
 
Tam v dáli škrtám příjmení
Občanství i rod svůj
To v svobodnou mne promění
Proto mne následuj
 
 
„Kdo jsi?“ až hlas tvůj zeptá se
Odpovím: „Sama sebou jsem
Jsem tím, kdo jindy skrývá se
Pod cizí víry příkrovem
 
 
Jsem nahou myslí, nahou duší
Tady a teď. Jsem radostná
Jsem to, co každý v sobě tuší
Jsem… Zkrátka jsem to já“
 
 
Nečekej však můj drahý v dáli
Teprve až ti svedu dát
Totéž i zde, kde mne svět pálí
Pak naučím se milovat