Jedna… Nevím co. Možná báseň. Stará čtyři roky. Dnes již neaktuální. Proč ji sem vlastně dávám? Patrně zkrátka nechci, aby se jen tak válela v koutech mého počítače…
Jak jen tě odstranit?
Jsi jako závorka
Co duši moji svírá
A před tebou je minus
Když zmizíš, všechno ve mně
Rázem se změní v opačné.
málokdy se mi stane, že když otevřu někde na blogu básničku, dá se to číst. většinou lituju i těch vteřin, co věnuju přečtení první strofy.
tohle bylo opravdu milé překvapení. zdařilé dílko s hezky podanou myšlenkou. snad neztratím adresu, abych se zase někdy mohla vrátit.
Ahoj kočka;)
Ďakujem za komentár a dala som na tvoju radu, dúfam že to bude mať priaznivý dopad:)
Strašně krásně je to napsané 🙂