literární a výtvarná tvorba, osobní rozvoj
Povídky, básně a cokoli mezi tím. Nějaké ty fotografie a kresby. Pro radost moji – a třeba i Vaši.
Vzduch po bouři se pročistil. Samozřejmě, zůstalo pár zašedlých míst, jimž se nedaří vrátit barvu. Je možné s nimi hnout? Ne, chce se mi říct – a pak si vzpomenu, s čím vším jsem si už poradila a slovo „nemožné“ … Číst více »
Další báseň. Psala jsem ji na konci dubna. Tehdy to nebylo dobré. Prožila jsem si ošklivý měsíc – tak moc, že jsem se bála, že Zlý rok je zpátky. Nebyl. Dokázala jsem se z toho dostat. Tak mi držte palce, … Číst více »
Jedna krátká báseň z mé nejnovější tvorby. Možná trochu těžkopádná, pomalu se rozepisuju po velmi dlouhé pauze – a to není vždycky snadné. Napsala jsem ji pro svého milého – ale pak jsem neměla odvahu mu ji dát, připadala mi … Číst více »
Rozhodla jsem se zrušit svůj účet na tom, čemu se někdy říká „modrobílé zlo“, případně „ksichtknížka“. A jelikož k tomu mám spoustu racionálních (dobře, někdy i méně racionálních) důvodů, ráda bych se o ně s vámi podělila. Některé odpovídají tématu … Číst více »
aneb Lesk a bída ženské emancipace. Varování: tenhle článek vás možná naštve. Možná dokonce hodně. Ještě před pár měsíci by mě něco podobného naštvalo taky. Jenže… Určitě je znáte taky. Mladé, krásné a úspěšné. Velmi emancipované, přitom ovšem rozhodně nevypadají jako feministky … Číst více »
Hlavu vzhůru! Protože nechat ji svěšenou směrem k dláždění, případně zírat neustále do mobilu/tabletu/apod. znamená připravit se o spoustu pastvy pro oči. Obloha, stromy… ale i normalizační autobusové zastávky často nabízejí pozoruhodný výhled, o který by bylo škoda přijít. Předpokládám, … Číst více »
A zase chvilka poezie. Tentokrát úryvek z textu vzniklého na začátku loňského června, v oněch vzácných dvou týdnech, kdy jsem se cítila… no, tak báječně, jako se cítím právě teď. Jedná se o delší skladbu, jejíž první část je cosi … Číst více »
Pokus o báseň v próze. Pro toho, na koho nikdy nezapomenu. I když jsem nucena se tvářit, že právě to chci. Míra byla překročena, pouto mezi námi přetrženo. Patnáctý měsíc. Horší než těch čtrnáct před ním. Pokouším se psát, kreslit, … Číst více »
Čekám na Tebe. Protože vím, že jednou se vrátíš. Kdy? Jak? Netuším. Někdy jako by čas ztrácel svůj význam, jako bych stála nad ním a nezúčastněně ho pozorovala. V těch chvílích mě neděsí. V těch chvílích mě neděsí vůbec nic. Pár veršů … Číst více »
Další díl poněkud bláznivého příběhu paličaté mladé ženy Apoleny a realisticky založeného kupce Bartoloměje konečně spatřil světlo světa. Pojďte tedy se mnou, vy všichni, kdo se nebojíte snít, kdo máte rádi pohádky – a to nejen o Vánocích – kterým … Číst více »