Déjà vu a vzpomínky starší než vy sami

17 Úno

Tento záhadně působící termín z francouzštiny znamená v doslovném překladu „už viděný“. Jenže – v tom je právě háček. Nejde totiž o něco, co byste doopravdy někdy dříve spatřili – vašima současnýma očima! To je samozřejmě třeba blíže vysvětlit. Ovšem s … Číst více »

Nejsem plyšový medvídek!

30 Led

Ani nápad. Tedy, nic proti té roztomilé věci, kterou většina z nás do jistého věku mívala v posteli. Hodně proti lidem, kteří stejně zacházejí s živými bytostmi. Proti těm, kdo na vás mluví, aniž by je zajímaly vaše odpovědi. Plyšový … Číst více »

Modlitba k Bohyni optimismu

31 Pro

Báseň stará teprve pár dní. Pravdivá. Snad až moc. Zamilovala jsem se – a jaksi nevím, co si s tím faktem počít. Slíbil, že se ozve. Čekám. Pořád nic. Mám pocit, že se z toho všeho rozletím na kousky. Je … Číst více »

Jsem Markétka Michaila Bulgakova…

12 Lis

Aneb „malá báseň v próze“ ze srpna 2011. Už vás někdy napadlo vidět svůj vlastní příběh skrze osudy hrdinů knih, které se dotýkají čehosi hluboko ve vás? Podobným způsobem může vzniknout vskutku šílený řetězec obrazů, představ a narážek – které … Číst více »

Vzpomínání

23 Říj

Tuhle – báseň? Je to vůbec báseň? – jsem napsala na začátku září 2011. Skřipec Dálného VýchoduKapka za kapkouVzpomínky leptají lebkuZmiz mi z mysli!– Já odešel.Trháš trny moje cévy.– Já odešel.Snad v antisvětě… Jsi nádražíJá Anna Karenina

Opilá… bez jediné kapky alkoholu!

15 Říj

Báseň? Citový výlev? Výkřik? Zvolání? Zavýsknutí? Netuším, jak tento text nazvat. Vznikl 1. května 2011 (ano, opravdu si to pamatuji takhle přesně!) a je v něm veškeré radostné šílenství tehdejších dnů. Je mi líto těchKdo se nedovedou opít jinak než … Číst více »

To temné ve mně

8 Říj

Ta část lidského já, se kterou je obtížné vydržet. Normálně spí. Někdy se však probere. Co s ní? Zazpívat jí ukolébavku? Ale kterou? Nemá jméno. Nechci jí žádné dávat, bojím se, že bych tím až příliš jasně uznala její existenci. … Číst více »

Počkej na mě v dáli

1 Říj

Jen počkej na mě tam kdes v dáliKde domov můj je vymazánTen domov duši moji pálíV něm cizí smutek v sobě mám  Tam v dáli nejsem ničí dceraMůj život není připoutánMá minulost je mlha šeráPřítomnost v rukou sama mám  Tam v dáli … Číst více »

Matematická

16 Zář

Jedna… Nevím co. Možná báseň. Stará čtyři roky. Dnes již neaktuální. Proč ji sem vlastně dávám? Patrně zkrátka nechci, aby se jen tak válela v koutech mého počítače… Jak jen tě odstranit? Jsi jako závorka Co duši moji svírá A … Číst více »

Láska, která neumírá

9 Zář

Psáno jednoho červnového dne ve stavu mírné opilosti kdesi v autobuse a dokončeno na lavičce v parku. Láska, co mě poutá k tobě Je z těch, které potají Zde na zemi jako v hrobě Mysl lidskou leptají   Pevná jako … Číst více »