literární a výtvarná tvorba, osobní rozvoj
Někteří lidé bývají v opilosti geniální. Co by byli prokletí básníci bez absintu? Můj případ to ovšem není. Respektive většinou ne, výjimky by se našly… Před nějakou dobou mi byla položena záludná otázka – „A jaký ten člověk vlastně je? … Číst více »
Pokus o báseň v próze. Pro toho, na koho nikdy nezapomenu. I když jsem nucena se tvářit, že právě to chci. Míra byla překročena, pouto mezi námi přetrženo. Patnáctý měsíc. Horší než těch čtrnáct před ním. Pokouším se psát, kreslit, … Číst více »
Čekám na Tebe. Protože vím, že jednou se vrátíš. Kdy? Jak? Netuším. Někdy jako by čas ztrácel svůj význam, jako bych stála nad ním a nezúčastněně ho pozorovala. V těch chvílích mě neděsí. V těch chvílích mě neděsí vůbec nic. Pár veršů … Číst více »
Miluju zimu. Tu skutečnou, mrazivou, se sněhem. Zimu opravdu zimní. Stejně jako miluju prosluněné a voňavé jaro, léto horké až k padnutí, podzim jednou mlhavý a podruhé bláznivě barevný. Miluju kterékoli roční období, které je tím, čím být má, zcela, … Číst více »
Další díl poněkud bláznivého příběhu paličaté mladé ženy Apoleny a realisticky založeného kupce Bartoloměje konečně spatřil světlo světa. Pojďte tedy se mnou, vy všichni, kdo se nebojíte snít, kdo máte rádi pohádky – a to nejen o Vánocích – kterým … Číst více »