Přeskočit na obsah

Na houpačce

literární a výtvarná tvorba, osobní rozvoj

  • Tvořím, tedy jsem
    • Život aneb Houpání
    • Trocha poezie
    • Vyprávěnky
    • Bez škatulky
    • Svět v obrazech
    • Přemýšlet je lidské
    • Šla jsem skrze skály
    • Pohlazení pro utrápenou duši
  • Pohlazení jako e-knížka zdarma ♥️
  • Obrazy pro Tebe
  • O Julii
  • Ne-kurz tvůrčího psaní

Nemysli na něj a jdi dál, věta na zabití: pár slov pro nešťastně zamilované

29 Srp

Sedíte zhroucení na jejich pohovce, slzy vám kapou do jejich kávy, nicméně plácáte se na svém dně a nevíte, jak se od něj odrazit. A oni říkají: „Nemysli na něj/na ni. Zapomeň na něj/na ni. Pro jedno kvítí slunce nesvítí. … Číst více »

7 komentářů

Navigace pro příspěvky

← 1 … 14 15 16

Julie B.

Objevuju neomezené možnosti intuitivní tvorby a ráda Tě na tuhle dobrodružnou výpravu vezmu s sebou! Krom toho taky maluju, píšu blog a jsem hrdá maminka nového fantasy románu (zatím v rukopisu).

Kdo ještě jsem? Duše mnohotvůrčí a tak trochu zdivočelá, žena báječného muže a podnájemnice jedné  praštěné kočky.  Introvertní extrovert, racionální lesana a realistický snílek. Člověk, se kterým mají škatulky občas problém.

Ráda chodím na boso po neprošlapaných cestách, brouzdám se v potocích a lezu do kopřiv. A děsí mě anglické trávníky.

„Dělat věci jinak vede obvykle ke dvěma možným koncům – buď je výsledek úžasný, nebo je to propadák. Vykašlat se na průměrnost a riskovat propadák je ale jediný způsob, jak se posunout dál.“

Něco na srdci či na klávesnici? Napsat mi můžeš sem: julie@nahoupacce.cz

Můj blog byl přestěhován z domény blog.cz programem blogcz2WP (© Martin Rybenský 2017

Jsem členem

Tvořím i na instagramu:

umeni_nahoupacce
Jaro je čas nových začátků. Co takhle začít Jaro je čas nových začátků. Co takhle začít příběh? Knížku? Sbírku povídek? A co to udělat JINAK? . Online program, který už jsem tu párkrát zmínila, je konečně na světě. Dnes otevírá své brány. . 🖋️🍀 Pro všechny, kdo se chtějí nejen rozepsat, ale zažít skutečnou tvůrčí extázi. . 🖋️🍀 Pro všechny, kdo se nebojí zahodit poučky a plány - a začít tvořit JINAK. . 🖋️🍀 Pro všechny, kdo mají dost odvahy na to přestat své příběhy vymýšlet... . ...a nechat je, aby se psaly samy 🔥 . 🖋️🍀 Pro všechny, kdo jsou připravené dovolit tvorbě, aby změnila jejich pohled na život a vnesla jim do něj víc lehkost. . 🖋️🍀 Pro všechny, kdo jsou připravené zažít psaní coby nácvik následování intuice, odevzdání se a plynutí. (A co si budeme povídat, kdo z nás přesně tohle dneska nepotřebuje 😀) . ❌ Nedám Ti univerzální návod na bestseller. . ✔️ Dám Ti něco lepšího. Způsob, jak se napojit na Inspiraci a napsat knížku, od které se sama nebudeš moct odtrhnout - a která promění Tvůj život i pohled na svět. . 🔥 Je tohle to, co hledáš? Mrkni na odkaz v biu, kde najdeš podrobnosti - a přihlášku. . 🔥 Pozor, počet míst je omezen. Chci vytvořit malou skupinu, ve které nám všem bude fajn. . 😻 Já i Kočka už se nemůžeme dočkat 😻 Protože součástí jsou setkání na Zoomu a ta milujeme obě 😺 Takže Tě čeká pravidelná dávka kočičí roztomilosti coby bonus 😻 . ❓Je tu cokoli, na co se chceš zeptat? Jsem jedno oko i ucho ve zprávách i na mailu julie@nahoupacce.cz . #kurz #onlinekurz #osobnirozvoj #seberozvoj #osobnirust #vzdelavani #tvoreni #tvurcipsani #tvurcipsanijinak #kurztvurcihopsani #pisuproradost #psanitemeni #psanijehrani #psanijebozi #intuice #intuitivni #intuitivnitvorba #dnespisu #onlineprogram #kreativita #budkreativni #kreativni #kreativnizivot #kreativnitvoreni #kreativnichvilka #napisknihu #napispribeh #motivace
"Čím jsem vlastně chtěla být, když jsem byla "Čím jsem vlastně chtěla být, když jsem byla malá?" ptám se dnes mámy. . Protože ona to věděla skoro odjakživa. Od svých osmi prohlašovala, že chce být doktorkou. A byla. Až do penze. . A já z ní celé roky chytala komplexy, protože jsem z vysoké školy vylezla jako zmatená, nejistá holčina, která nevěděla, co se sebou. Nacházet jsem se začala až loni. O dvacet let starší než máma. . Mamka přemýšlí. Trvá jí to dlouho. A já doufám, že se něco dozvím, sama si z dětství nepamatuju skoro nic. . "Ale jo, už vím. Chtěla jsi být spisovatelka. A ty knížky si ilustrovat," vypálí na mě nakonec. "To už jsi tvrdila, ještě než jsi šla do školy." . A já div nevezmu druhou o zem. Takže já to věděla skoro odjakživa, jen jsem to na víc jak dvacet let zapomněla?? Já mamce celý roky záviděla něco, co jsem měla taky, jen jsem to poztrácela kdesi cestou - a pak pracně hledala?? . Na to si s našima cvaknu vína. . A už nepochybuju. Duše ví, proč sem přišla. Vy to víte. Ne že ne. "Nevím," často znamená jen: "Teď si nevzpomínám." Nebo: "Bojím se vědět.". . Jestli je mezi váma někdo, kdo hledá své poslání a tápe, zkuste se zeptat maminky. Možná se taky dozvíte něco, z čeho vám spadne brada 😉 . #poslani #poslání #najdise #najdisebesama #samasebou #budsva #budsamasebou #cimchcesbyt #osobnirozvoj #seberozvoj #motivace #motivaceprotebe #cestaduse #svoucestou
Z deníčku umělecky založené divoženky. . Za Z deníčku umělecky založené divoženky. . Za poslední lockdownový rok jsem zjistila, že spoustu věcí nepotřebuju. . ❌ Nejdřív odpadla podprsenka. Protože s jedničkama... k čemu? . ❌ Pak kalhotky. Proč, když je teplo? . ❌ Pak boty. Proč, když je zem tak krásně rozmanitá a příjemná na dotek? . ❌ A s tím vším zmizelo i předkreslování u obrazů a plánování u příběhů. . U spousty jiných věcí se ale ukázalo, že je sice nepotřebuju nutně, ale jsou fajn. . 🌿 Jako třeba pěkný šaty. Jo, vzdor svému zdivočení nechodím v teplakách - asi proto, že je nemám 😀 Nerozlišuju oblečení na doma, do přírody a do města, v důsledku čehož celkem běžně lezu po stromech v šatech, co by se hodily do divadla. Protože se mi to líbí. . 🌿A stejně tak mám ráda zasněné tahy štětcem a básnický jazyk u psaní, jakkoli zní někdy trochu archaicky. . Proč tohle všechno píšu? Protože to ke mně patří. Protože bych nikdy nemohla tvořit, jak tvořím, kdybych předstírala, že jsem někdo jiný. . Kdybych na sebe patlala tuny make-upu, chodila jen po chodnících a měla svoji tvorbu naplánovanou po minutách. . Nebyla bych to já a stálo by to za kulový. . Vzpomeňte si na to, až se zas budete zkoušet vměstnat do nějaký škatulky 😉 Já si vzpomenu rozhodně. Protože občas si říkám, jestli nejsem na lidi kolem trochu moc - a chytne mě záchvat paniky. A pak mě to přejde a já jdu blbnout dál. . P.S.: Tenhle příspěvek mě napadl dnes při prvním letošním koupání v potoce. Mně toho vůbec ve vodě napadá spousta. Asi i proto je jednou z ústředních postav mojí knihy Jezero. . P.P.S.: Tohle není apríl. Ale třeba ještě nějaký vymyslím 😀 . #autenticky #samasebou #jsemjakajsem #jsemsamasebou #divozenka #svoboda #budsva #autenticka #bezskatulky #autenticita #priroda #prazskapriroda #fotimeprirodu #prirodavemeste #prirodaseprobouzi #prirodajelek
Tak jo. Je hotovo ❤️ Říkejte mi spisovatelka Tak jo. Je hotovo ❤️ Říkejte mi spisovatelka. . 30.3.2021. Datum narození mojí knížky. Zatím jen v rukopisu. K vytištění jí čeká ještě dlouhá cesta, ale díky tomu, že jsem psala rukou, už si ji můžu pochovat - a ten pocit je k nezaplacení 😻❤️ . 🖋️ 80 papírů velikosti A4 popsaných z obou stran. . 🖋️ Téměř 6 měsíců psaní. . 🖋️ Nespočet hodin tvůrčí extáze a sedmého nebe. . 🖋️ Nespočet překonaných tvůrčích bloků. . 🖋️ Jedna z největších lekcí plynutí a odevzdání. . 🖋️ Protože já tu knihu nenapsala. Ona se napsala sama. A to je na tom nejlepší ❤️ . Teď ještě... . 🌿 Úryvky a autorská čtení, na která se můžete těšit, než kniha půjde na podzim do crowdfundingové kampaně. . 🌿 Moje uvědomění ohledně tvůrčího procesu. Těšte se tady na IG... a brzy bude i něco víc. Protože teď už vím, že psát intuitivně a protančit se románem v objetí s Múzou je možné - a ráda o tom přesvědčím i vás 🙂 . 🌿 A konečně objetí a díky pro kmotřičku @dariamolnar, bez které by tenhle nápad nejspíš zůstal ležet dalších dvanáct let. Ano, tak dlouho čekal. . #kniha #pisuroman #pisuvkarantene #pisuknihu #prvniroman #tvurcipsani #tvorenijezivot #spisovatelka #ceskaspisovatelka #pisufantasy ##dnespisu #spisovatelskyzapisnik #spisovatelenainstagramu
Julča a její obrazy. . Aneb jak využít sluneč Julča a její obrazy. . Aneb jak využít slunečný den, když máte zákaz vycházení ☀️ . A pozor, dvě malby stále hledají svou stěnu. Jsou to ty na prvních dvou fotkách, Oči zimy❄️ a Divoženka💃. . Někoho chytly za srdce? Stačí napsat a příští týden se můžou vydat na cestu k vám 🙂 (Jinými slovy hned, jak budu vypuštěna z karantény.) . #obraznaplatne #obrazy #olejovebarvy #olejomalba #olejnaplatne #malovani #maluju #obraznaprodej #obrazjakodarek #obrazynaprodej #obrazynastenu #autorskatvorba #tvorim #tvorimtedyjsem #umeni#umeninaprodej#malirka ##oilpainting #oiloncanvas ##paintingforsale#soulart
Pokora, odevzdání, plynutí. Tahle tři slova p Pokora, odevzdání, plynutí. Tahle tři slova pro mě přestávají být klišé bez obsahu a stávají se realitou. . Můj svět se scvrnul na tenhle pohled z okna. A já jsem šťastná. Až mě udivuje, jak moc. . "Venku zuří apokalypsa a Julča se kření a píše si knížku." Jo, takhle nějak. Můj stres ovšem s apokalypsou sotva co udělá. Bude pokračovat, s ním nebo bez něj. Je jí fuk. Tak já se na něj s dovolením vybodnu. . Nevím, co bude s mými plány. Nevím, do čeho za týden vylezu. No, do něčeho určitě. . Nevím, jak skončí moje kniha. Stojím před cílovou rovinkou, příběh se doslova řítí do finále - a já ho pořád nevidím. . Nevadí. Ukáže se. Teď už nepochybuju. . Ukáže se brzy a bude grandiózní. . Tahle kniha mě toho naučila tolik, že by to vydalo na další knihu. Momentálně pracuju na tom, jak vám tuhle zkušenost předat. Protože cítím, že je důležitá. V současné době ještě stokrát víc než kdy jindy. . Nevím, jak skončí má téměř dopsaná kniha. Vidím však další řádek a to stačí. . Nevím, kolik hostů budeme moct mít na svatbě. Jestli bude možná hostina. Tanec. Hromadné fotky. Víme, že se chceme vzít. To stačí. . Nevím, do čeho za týden vylezu. Ale bude tam les a rybník. To stačí. . Je mi fajn. To stačí. . P.S.: Něco se z těch mých uvědomění pomalu, ale jistě rodí, něco pro vás ❤️ Zůstaňte na příjmu 🙂 . #osobnirozvoj #osobnirust #seberozvoj #prijeti #zivotjekrasny #zen #vyrovnanost #vyrovnanyzivot #plynu #plynuti #dusevnipohoda #dusevnizdravi #psani #pisuroman #pisuknihu #pisuproradost
...jinak řečeno, když u knihy trpí autor, vyst ...jinak řečeno, když u knihy trpí autor, vystavuje čtenáře riziku, že bude trpět taky 😄 A to mu nechcete udělat... . Aneb pokud potřebujete opravu dobrý důvod, proč podniknout všechno pro to, abyste si tvoření fakt užili ❤️ . #tvurcipsani #kreativita #kreativnizivot #kreativni #pisuvkarantene #pisuroman #pisuproradost #pisuknihu #psanijehrani #psani #jakpsat #tipypropsani
Tahle moudrost není z dílny mé babičky, ale ba Tahle moudrost není z dílny mé babičky, ale babičky jedné z postav mého románu. Myslím ale, že je to velmi důležitý postřeh k tomu, jak překonat těžké chvíle - a v životě se mi mnohokrát osvědčil. . Snad i proto si s mužem v karanténě zpíváme "Já jsem pozitivní" od Pokáče 😂 . Pokud vám opravdu není do smíchu, ráda bych připomněla, že černý, ironický a cynický humor se počítá taky. Když jsem se před lety potácela na psychickém dně, byl můj humor morbidní na n-tou. Ale pomáhal. . A ještě ÚRYVEK Z ROMÁNU: . Sen se jí zmocní, uchopí ji pevně a odmítne pustit. Je zase nahoře, uprostřed lesa. Z mlhy vystupuje holohlavý muž a kráčí k ní. A ona místo aby se bránila, místo aby pozvedla meč a donutila ho jí říct, co provedl Federikovi, utíká. Utíká jako zbabělec. Utíká mlhou, klopýtá o kořeny a za sebou slyší kroky. Je jí v patách, bohové, musím běžet rychleji- „Madonno Marinelli!“ Překvapeně mžourá do tváře zrzavého chlapce, který se nad ní sklání. „Co je, Bernardo?“ „Hrozně jste křičela. Myslel jsem, že se vám něco stalo.“ Malvína se posadí. Opře se o kmen stromu a zaboří své tělo do mechu. „To byl jen sen. Občas se mi zdají… dost nepěkné věci.“ „A bojíte se?“ Chlapcovým pronikavým očím nedokáže lhát. „Trochu,“ přizná. „Moje babička říkávala, že když se něčeho hrozně moc bojíme, měli bychom si z toho udělat legraci. Protože pak se začneme smát a kde je smích, tam už se strach nevejde. O čem jsou ty vaše sny, Madonno?“ „O jednom hnusném chlápkovi, co mě pronásleduje. Chce mi ublížit, mně nebo Federikovi.“ „Tak si z něj udělejte srandu, Madonno! Vymyslete mu nějakou přezdívku!“ Malvína se nejdřív tváří pochybovačně, pak se však její obličej rozjasní. „Poslyš, to vůbec není špatný nápad! Budu mu říkat Plešoun. Nebo počkej – co Plešoun sušená švestka? Nebo Ten, jehož pleš svítí ve tmě?“ Bernardo se zubí od ucha k uchu. „Takhle se mi líbíte, Madonno!“ . * Malá lingvistická poznámka – oslovení Madonna tady nijak neodkazuje na Pannu Marii, ostatně můj fantasy svět je pohanský. Je ale taky částečně inspirovaný renesanční Itálií – a v té se tohle slovo běžně používalo jako uctivé oslovení pro vdané ženy. Ostatně to doslova znamená „má paní“.
ÚRYVEK Z ROMÁNU: . „Skoro nic o tobě nevím.“ Trhne sebou. „Co bys chtěla vědět?“ „Všechno. Kdo jsi, odkud pocházíš…“ „Narodil jsem se tady v údolí.“ „V téhle vesnici?“ „Ne, v jiné.“ „A máš tam…“ „Rodinu? Ne. Nikoho, na kom by záleželo.“ „A co dál?“ „Co dál? Malvíno, má minulost není z těch, o kterých je hezké poslouchat. A ani vyprávět.“ Otočí se k ní a zabodne jí pohled přímo do očí. „Jestli chceš odpovědi, podívej se sem.“ A ona poslechne, napůl čeká, že se jí pokusí přečíst myšlenky, už zná dost, aby dovedla rozpoznat, kdy se jí prochází v hlavě. Nic takového neudělá. Jen pohled. A ona zírá do jeho očí. Jsou tmavé, téměř černé, jako vzdálené kouty vesmíru, letí jimi nadsvětelnou rychlostí, aniž by tušila, co míjí, co se ukrývá k temnotě, co je skryté v hlubinách. Ale tam až na samém konci, až na samém dně… Světlo. Jediná, osamocená, ztracená hvězda. Zná to světlo. Vidí. Chápe. Jakkoli to nedokáže vyjádřit slovy. Zná světlo – a tma kolem nemá význam. „Ty víš, kdo jsem, Malvíno.“ Jeho hlas se usmívá. „Ano,“ kývne. Jiná slova pro to, co cítí, neexistují. Když ji obejme, přivře oči a dovolí si spadnout do tmy. Jako pokaždé, když vyskakovala z okna Severní věže. Ví, kde čekat zem. Místo ní najde vesmír. (…) Sny si ji najdou a vztáhnou po ní ruce. Padá do vody – jako by padala do jezera vlastní krve, tolik jí kolem je. A další přibývá. Snaží se dostat dolů, ke světlu, holohlavý muž se znetvořenou tváří se po ní však sápe. Pevně ji chytí a – „Néééé!“ „Malvíno? Malvíno, jsi v pořádku?“ Někdo stále svírá její paži. A kolem je tma. Chce se vyškubnout a zmizet ve stínech. Pak si uvědomí, že ten hlas zná. „Federico?“ „Malvíno, co se děje?“ „Něco se mi zdálo. Ten sen… Pořád se opakuje. Od chvíle, co jsme prošli Jezerem.“ „Dovolíš, abych se podíval?“ „Pro mě za mě…“ Nechá ho, aby propátral její myšlenky. Slyší jeho dech. Jaksi mělčí. A pak obvyklý úsměšek. „Nedivím se, žes tak křičela, tohle vážně není hezké na pohled. Ale není důvod dělat si starosti. Občas se stává, že lidé při průchodu Bránou světů zachytí obrazy. Časem to zmizí.“ Poslouchá jeho klidný, nezúčastněný hlas – a nevěří mu ani slovo. . POKRAČOVÁNÍ V KOMENTÁŘÍCH
Load More... Follow on Instagram
© 2021 Na houpačce
Používáme WordPress (v češtině) / Šablona od Design Lab
  • GDPR – Zásady ochrany osobních údajů
  • VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY