Zvedni hlavu a dívej se!

17 Dub

Hlavu vzhůru! Protože nechat ji svěšenou směrem k dláždění, případně zírat neustále do mobilu/tabletu/apod. znamená připravit se o spoustu pastvy pro oči. Obloha, stromy… ale i normalizační autobusové zastávky často nabízejí pozoruhodný výhled, o který by bylo škoda přijít. Předpokládám, … Číst více »

Prostě Tě přijímám

7 Dub

A zase chvilka poezie. Tentokrát úryvek z textu vzniklého na začátku loňského června, v oněch vzácných dvou týdnech, kdy jsem se cítila… no, tak báječně, jako se cítím právě teď. Jedná se o delší skladbu, jejíž první část je cosi … Číst více »

Mé jizvy

20 Úno

Pokus o báseň v próze. Pro toho, na koho nikdy nezapomenu. I když jsem nucena se tvářit, že právě to chci. Míra byla překročena, pouto mezi námi přetrženo. Patnáctý měsíc. Horší než těch čtrnáct před ním. Pokouším se psát, kreslit, … Číst více »

Jednou se vrátíš

25 Led

Čekám na Tebe. Protože vím, že jednou se vrátíš. Kdy? Jak? Netuším. Někdy jako by čas ztrácel svůj význam, jako bych stála nad ním a nezúčastněně ho pozorovala. V těch chvílích mě neděsí. V těch chvílích mě neděsí vůbec nic. Pár veršů … Číst více »

Bez světla

30 Lis

O životě ve stínu bolesti. Bez světla. Kam se nedostane ani paprsek, nechcete, aby se tam dostal. Abyste se nemuseli dívat. Nechat cosi ve stínu znamená nevidět to. A někdy je to lepší. Někdy je to to jediné, co vydržíme. … Číst více »